Představíme si možnosti zdravého ochucování a dochucování pokrmů. Dnes máme kromě solení spoustu různých a mnohdy i zdravějších variant, i když bez soli se samozřejmě neobejdeme. Solit se doporučuje během vaření, nikoliv až na talíři, aby se sůl "zapracovala" do jídla a zvládla zvýraznit všechny chutě. Jsou ale i výjimky, takzvané speciální soli, které se používají až na talíři.

Přečetli jste si někdy složení běžné soli? Téměř vždy je s přídavkem protispékavých látek a přidaných sloučenin jódu. Lze ale pořídit přírodní soli, obohacené přírodně různými prospěšnými látkami.

Středomořská nerafinovaná sůl se získává přirozeným odpařováním mořské vody v uměle vytvořených solných jezírcích na chráněném mořském pobřeží. Vedle chloridu sodného obsahuje cca 2 % dalších minerálů přítomných v mořské vodě. Má bohatší chuť než běžná sůl, zároveň však o trochu méně solí. Můžeme ji použít také jako koupací sůl bez barviv a aromat.

Pokud máte mlýnek na sůl, je dobrou variantou mořská hrubá sůl, kterou si namelete podle potřeby na různou hrubost. Skvěle se také hodí na koupele.

Růžová himálajská sůl Cereus je těžena v jednom z nejstarších přírodních zdrojů na zemi, jižne od Himálaje. Tato sůl je až 540 milionů let stará a jedinečně panensky čistá. Je tradičně ručně těžena, omývána a usušena na slunci. Na stolní sůl se používá jen ta nejlepší kvalita, jen cca 10% vytěžené soli. Tato sůl je pravidelně podrobována analýzám nezávislých biochemických a biofyzikálních ústavů v Německu. Tento přírodní pokrm je bohatý na esenciální minerální látky a stopové prvky v takové podobě, která je velmi snadno vstřebatelná lidskými buňkami, a to proto že se jedná o sůl v podobě krystalické nikoliv kamenné. Krystaly vznikaly po miliony let obrovským tlakem na sobě ležících hornin a proto jsou minerály a částečky v této soli tak malé a pro buňky v tělesné buňky jednoduše vstřebatelné (sůl je koloidální). Doporučuje se přidávat až ke konci vaření, aby se zachovaly prospěšné látky. Vybírat můžete z varianty jemně mleté nebo z hrubých krystalek.

Pod značkou CEREUS najdeme i zajímavé speciality, například Diamantovou sůl. Ze všech himálajských solí má největší bioenergetickou a bioinformační hodnotu a také největší očistný vliv na lidský organismus. Pochází z panensky čistého praoceánu a její výjimečná krystalická struktura vznikala po stovky milionů let. Už více než 3000 let se v Asii používá k léčení. Diamantová sůl má vysokou schopnost ničit cizorodé látky v těle. Díky své hrubosti cca 1mm je vhodná pro veškeré každodenní využití v teplé i studené kuchyni. 

Přechodem mezi solí a kořením jsou různé směsi se solí, například oblíbená 12 bylinná sůl od Sonnentoru. Využijete ji do všech možných pokrmů.

Za vyzkoušení stojí určitě i lahůdkové droždí. Sušené vločky jsou inaktivované kvasnice, které nezajišťují kynutí, ale používají se jako ochucovadlo. Zajímavě ochutí a zvýrazní chuť jídla. Jedná se o přirozeně bezlepkovou potravinu připomínající chutí i vůní parmezán.  Výborně dochutí pomazánky, omáčky, rizota, pesta…Přidávám až ke konci vaření nebo na talíř do teplého jídla, mám pocit, že není dobré takto ochucené jídlo znovu ohřívat nebo nechávat do druhého dne.

Zpestřit kuchyni můžete například dýňovým gomasiem, což je směs drceného dýňového semínka praženého šetrně s mořskou solí. Používáme ho k posypání hotových pokrmů. Směs dodá chuti vařené rýži, zeleninovým pokrmům, salátům, krémovým polévkám, ale i chlebu s máslem nebo stolním směsím solených oříšků a semínek. Výborné jsou například těstoviny s rajčatovou omáčkou, posypané dýňovým gomasiem.  

V českých domácnostech se hojně využívá k dochucování kečup. "Běžné" kečupy většinou nemají tak špatné složení, když ale ochutnáte bio kečup, už nebudete chtít jiný (pokud si ho nevyrábíte sami doma). V Bioplanetě máme například EDEN rajčatový kečup, který je slazený třtinovým cukrem a zahuštěn moukou ze svatojánského chleba. Kombinace vynikající chuti s prvotřídními ingrediencemi.

Rostlinná alternativa majonézy je ze skupiny produktů bez lepku, vajec, celeru a sóji. Vhodná pro vegany, vegetariány, zákazníky trpícími potravinovými alergiemi a všechny vyznavače zdravého životního stylu.

O velmi zdravých miso pastách, ze kterých si připravíte polévku nebo dochutíte omáčky, píšeme v lednovém článku.

Není sójová omáčka jako sójová omáčka. Běžná "sojovka" nemá s prospěšnými fermentovanými omáčkami nic společného, je to většinou koktejl látek spíš škodlivých. Tradiční japonské omáčky Shoyu a Tamari jsou vyráběné ze sójových bobů pšenice a fermentačního činidla. Shoyu pochází z Číny a je jí už 2 800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a nyní je tradiční součástí asijské kuchyně. Shoyu neobsahuje žádné zvýrazňovače chuti, barviva ani umělá sladidla. Vedle základních čtyř chutí (sladká, hořká, slaná, kyselá), je ještě chuť pátá – umami. Označuje se jako „lahodná“, „chuť zralosti“ a zvýrazňuje chuť pokrmu. Tato pátá chuť je obsažena i ve fermentovaných výrobcích – tedy i v sójové omáčce shoyu. Tamari je sójová omáčka, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě miso pasty. Oproti shoyu je tmavší, hustší a chuťově výraznější. Naplno zazáří při přípravě studených zálivek, omáček a pikantních dipů.

Za zkoušku určitě stojí také zajímavě slano-kyselý umeocet, o kterém jsme psali v únorovém článku. Nejedná se ve skutečnosti o ocet, vzniká jako vedlejší produkt při výrobě nakládaných švestiček – umeboshi. Výrobce MUSO uvádí, že umeocet pomáhá při nechutenství, zažívacích potížích a únavě.  

Pasta Tahini se vyrábí s opražených rozemletých sezamových semínek. Sezamová semínka jsou bohatá na minerály, mononenasycené mastné kyseliny, vitamíny B a účinné antioxidanty. Pastu využijete na chleba, nebo do různých orientálních pokrmů, nejznámější je asi hummus (pasta z cizrny).

Na závěr něco pro labužníky: tapenáda z peruánských oliv. Bezkonkurenční raw pesto ze sušených peruánských oliv pocházejících z pobřežních planin jížního Peru, zpracované s maximální péčí do 40°C. 

Dobrou zdravou chuť!

text: Lucie Korbová